
Neboj se tmy... Boj se Temnoty...
Temnoty v sobě... Temnoty duše...


Tento krásný, až romanticky zasněný výraz složený jest ze dvou pro našince - vzděláného návštěvníka a po vědomostech dychtivého čtenáře – snadno odvoditelných slov latinských. Ono první – illūminātiō, odvozené od slovesa illumināre (= osvětlit, učinit jasným) – nese v latině klasického slohu i v pozdější latině středověké význam jasný, totiž osvětlení, prozáření, osvícení. Opomenout nesmíme však podstatný fakt, že se užívalo illūminātiō stejně tak pro světlo fyzické jakož i přeneseně pro osvícení duchovní. A právě na to druhé odkazuje se autor těchto stránek.
Augustin, De Trinitate XII,15,24
“Quidquid verum intellegimus, non a nobis sed ab ipsa veritate quae super mentem nostram est, quasi radiis suis illustrante ac illuminante cernimus.”
„Cokoli pravdivého chápeme, nechápeme to sami od sebe, ale díky té Pravdě, která je nad naší myslí, která ji jakoby svými paprsky osvěcuje a prosvěcuje.“
Symbolika: illum. zde znamená duchovní osvícení rozumu — paprsek pravdy, který zasáhne mysl
Žalm 26:27:1 (Vulgáta)
“Dominus illuminatio mea et salus mea; quem timebo?”
„Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se bál?“
Symbolika: osvícení jako síla, která přemáhá temnotu a strach
Středověké rukopisy (obecné užití)
Latinské illuminatio bylo technickým termínem pro zdobení rukopisů zlatem a barvami „illuminated manuscripts“
Symbolika: okamžik ozdobený světlem — uchování inspirace v obraze
Momentī je pak genitiv (2. p.) slova momentum, tedy pohyb, hybná síla, okamžik (resp. síla okamžiku).
Cicero, De Oratore II,36
“…in ipso temporis momento…”
„…v tom samém okamžiku času…“
Symbolika: momentum přímo jako krátký, rozhodující okamžik
Tacitus, Annales I, 11
“…magno rerum motu et magno momento temporum…”
„…velkým otřesem věcí a v rozhodujícím okamžiku časů…“
Symbolika: momentum jako závažnost a váha dějinného okamžiku
Scholastické pojetí (pozdní latina)
"momentum temporis"
„nejmenší nedělitelný úsek času“ (užíváno v teologických a filosofických traktátech)
Symbolika: nejmenší záblesk, ve kterém se může odehrát osvícení
Spojíme-li toto vše do jednoho terminus artisticus, dostaneme poetické „osvícení okamžiku“, z pohledu umělcova můžeme převésti do libozvučnějšího „osvícení okamžikem“, sic krátkým, avšak tak krásným a silným, že v paměti zůstane navěky otisknut.